Zateplovací systémy

Jako malá neznámá

S rostoucími nároky na energetickou šetrnost novostaveb i rekonstrukcí se stále více projektantů a investorů bude rozhodovat pro sendvičové skladby obvodových konstrukcí složené z jednotlivých specializovaných vrstev – pro funkci nosnou, tepelněizolační, akustickou, ochrannou a pohledovou. Na fasádách určitě vzroste podíl vnějších kontaktních zateplovacích systémů. Je však jejich použití bezpečné a trvanlivé?

První skladba kontaktního zateplovacího systému byla použita v roce 1957 v západní části Berlína, z dnešního hlediska s úsměvně tenkou pěticentimetrovou tepelněizolační vrstvou z pěnového polystyrenu. K rozšíření ETICS došlo v západní Evropě v roce 1973 po ropné krizi, koncem sedmdesátých let vstupují do hry nehořlavé izolanty na bázi minerální vlny, v osmdesátých letech se přidávají povrchové úpravy z keramických obkladů. A v devadesátých letech nastal boom zateplovacích systémů zejména na sídlištích východně za bývalou železnou oponou. Ale nejen tam, i v Rakousku, Švýcarsku a bývalém západním Německu rostou výměry i tloušťky zateplovacích systémů, prozatím řízených předpisy jednotlivých zemí.

V roce 2000 se v rámci EU sjednocují technické požadavky a zkušební metody pro kontaktní zateplovací systémy – je vydán poměrně přísný a rozsáhlý předpis pro zkoušení a ověřování ETICS před jejich uváděním na trh (tzv. řídící pokyn ETAG 004).

Majitelé bytů, kteří po zateplení svých domů pociťují přínos tohoto řešení zejména zlepšením vnitřní pohody interiéru a menšími účty za topení, si právem kladou otázku trvanlivosti tohoto systému a sním spojenou finanční návratnost investice. Zejména odpůrci zateplování a výrobci jiných stavebních materiálů nešetří kritikou a mnohdy i „zaručenými“ zkušenostmi svých známých.

Pravidelné testování v Německu

Největší vypovídající hodnotu k této problematice mají odborné testy a dlouhodobá pozorování zateplovacích systémů prováděné od počátku 60. let německým Fraunhoferovým institutem pro stavební fyziku (Fraunhofer Institut für Bauphysik, IBP) v laboratořích, v běžných povětrnostních podmínkách a na téměř stovce zateplených objektů v Německu, Rakousku a Švýcarsku, jejichž výsledky jsou v několikaletých periodách zveřejňovány, porovnávány a komentovány v tzv. sděleních IBP (IBP-Mitteilung). Za zmínku stojí zejména tato zjištěná fakta a konstatování:

- při první kontrole výše zateplených staveb v roce 1975 bylo zcela v pořádku 60 % objektů, zbývající část vykazovala drobné vady (malé trhlinky, výjimečně i puchýřky). Pokud se vůbec kdy vyskytly zásadní nedostatky, byly způsobeny především lajdáckým provedením na stavbě a obvykle se odstranily před dokončením stavby. Ve sledované skupině víceméně nahodile vybraných objektů byly bezprostředně po dokončení zateplené fasády indikovány závažné vady pouze v jednom případě.

- Druhá kontrola zjistila (1985), že na zhruba jedné polovině zateplených fasád nebyly provedeny žádné renovační práce, přičemž jejich kvalita nedoznala zásadních změn. Druhá polovina byla mezitím opatřena novým nátěrem, jehož potřeba byla vyvolána především znečištěním z ovzduší. Pokud se u této skupiny fasád vyskytovaly nějaké vady, došlo dodatečným nátěrem k jejich odstranění.

- Při třetí periodické kontrole (1995) bylo konstatováno, že většina zateplovacích systémů, jejichž stáří mezitím dosáhlo 13-26 let, byla v průběhu let jednou nebo dvakrát natřena, často pouze na základě subjektivního pocitu uplynutí morální a estetické životnosti fasády. U některých systémů se provedla nová omítková vrstva, u jednoho se dokonce dodatečně přidala další vrstva tepelného izolantu. Po těchto opatřeních bylo v roce 1995 zcela v pořádku 90 % sledovaných objektů.

- Po čtvrté kontrole (2005) byly všechny sledované fasády v překvapivě lepším stavu než kdykoli předtím, zatímco u referenčních nezateplených fasád (totožné obytné budovy stejného konstrukčního systému ve stejném místě) se nadále objevují praskliny vyvolané stárnutím, dotvarováním a pohyby staveb. Nově se však nezávisle na stáří a na původu ETICS začínají na fasádách objevovat řasy a mikroorganismy, zejména na plochách smáčených deštěm. Vědci z Fraunhoferova institutu to vysvětlují malou tepelnou kapacitou povrchu zateplovacích systémů v kombinaci se změnami ve skladbě znečištění ovzduší, kdy po velkoplošném odsiřování uhelných elektráren došlo k výraznému poklesu kyselých dešťů.

- Při páté inspekci (2015) se sledované zateplovací systémy v dobrém zdraví dožívaly 29-45 let. Pět objektů nebylo nijak udržováno, u čtyř byl z čistě energetických důvodů zateplovací systém navýšen tzv. zdvojením ETICS a dva zateplené objekty byly natřeny. Deset z 11 ETICS bylo hodnoceno jako bezchybných, jeden ETICS dostal známku 2 (prasklinky na styku zateplené stěny a ploché střechy).

Zkušenosti z České republiky

Lze tyto optimistické výsledky přenést i na zateplovací systémy v České republice? Přestože technické a legislativní požadavky na uvádění jednotlivých komponentů ETICS na trh jsou v celé EU takřka shodné a skutečná kvalita výroby se v jednotlivých zemích nejspíš také neliší, je bohužel v ČR možné – nejen na základě většího množství informací z tuzemských staveb – konstatovat pro ona „pionýrská“ devadesátá léta vyšší míru poruch ETICS, a to bezprostředně nebo v krátké době po dokončení. Přičítat to lze především překotné organizaci a rychlému provádění staveb, popřípadě nekvalifikovaným a nezodpovědným zhotovitelům. Zhruba ve stejné době jako v Německu se i v ČR objevilo znečištění ETICS řasami a mikroorganismy, což zejména u nás lze spojovat se změnami ovzduší, jako jsou snížení prašnosti a obsahu síry a zvýšení obsahu dusíku (automobilová doprava, průmyslová hnojiva). Změnilo se také mikroklima díky většímu podílu zeleně v blízkosti staveb a zavlažování a mulčování ploch u fasád. Vývojem prošla i samotná architektura, na domech se začaly uplatňovat malé přesahy říms a klempířských prvků a syté barevné odstíny s nízkým koeficientem tepelné odrazivosti.

Pravidelná kontrola a údržba EITCS nejsou u nás tak zažitým standardem jako v Německu, ale renovace ETICS se už vyskytují. Buď jako oprava technických vad poměrně brzy po dokončení, čímž se často dorovnala kvalita ledabyle či neodborně provedeného zateplení na úroveň obvyklou u našich západních sousedů, nebo jsou stále častější nátěry, které se provádějí v době, kdy to ještě není technicky zcela nutné. Fasády se často natírají kvůli novým estetickým představám majitele objektu (změna barevnosti nebo členění). Renovace zateplovacích systémů se však provádí v souvislosti s rostoucími nároky na tepelně izolační vlastnosti obvodového pláště.

Pozitivní úlohu v osvětě a tlaku na kvalitu zateplování sehrála v době technicko-legislativního temna v ČR tzv. kritéria pro kvalitativní třídu A Cechu pro zateplování budov ČR, která se velmi blížila k tehdy ještě nepoužívaným technickým požadavkům evropského řídícího pokynu pro zateplovací systémy ETAG 004. Ten byl od začátku koncipován tak, aby zaručil životnost všech zateplovacích systémů nejméně na 25 let.

Životnost zateplovacích systémů

V současné době se u nás každý nově certifikovaný zateplovací systém (ať už v národním, nebo v evropském systému ověřovací shody) zkouší a vyrábí v souladu s ETAG 004. Provedení staveb už je také v dobré kvalitě, takže i u našich zateplovaných fasád můžeme předpokládat při pravidelné každoroční kontrole a při zhruba 15-20letém intervalu obnovovacích nátěrů stejně dlouhou funkčnost a životnost zateplovacích systémů jako v okolních zemích, tj. nejméně 30, ale nejspíše až 50 let. ETICS se tak staví do stejné časové řady k ostatním konstrukcím a materiálům na stavbách.

Literatura:

www.stavitel.cz

Reality

Připravujeme prodej 5 ks řadových domů
Připravujeme prodej 5 ks řadových domů

Mézl a Janíček s.r.o.

Zašová - Luhy 170
756 51 Zašová
tel.: +420 571 634 146
kontaktní formulář

Webdesign: ROXNET | Redakční systém FLYNN